|
| |
|
|
Legislativní proces v EU: statistiky a přehledy
Kovařík, Tomáš ; Burget, Radek (oponent) ; Očenášek, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá legislativním procesem Evropské unie z hlediska délek provádění jednotlivých kroků tohoto procesu. V první části práce je popsán legislativní proces, jeho kroky a jsou rozebrány jednotlivé postupy schvalování. V druhé části je popsán návrh aplikace a různé druhy statistik. Třetí část se pak zabývá popisem vytvořené aplikace pro zobrazování vytvořených přehledů, grafů a statistik.
|
|
|
Zhodnocení dopadů Lisabonské smlouvy na fungování Evropského parlamentu
Drewniaková, Aneta
Práce se zabývá vybranými změnami Lisabonské smlouvy a následně jejich dopady na fungování Evropského parlamentu. Nastíněn je kontext v rámci historie Evropská unie, vznik a vývoj Evropského parlamentu, rovněž také okolnosti vzniku Lisabonské smlouvy a změny, které zavedla. Konkrétně se jedná o institucionální změny, nové pravomoci či oblasti působnosti. Následně je zanalyzováno a vyhodnoceno využívání jednotlivých nástrojů právě Evropským parlamentem.
|
|
|
Politicization of the European Commission
Laščiak, Dušan ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práca sa zaoberá konceptom politizácie Európskej komisie. Vychádza z predpokladu, že nová voľba predsedu Komisie spojená s nominovaním tzv. Spitzenkandidaten, teda volebných lídrov jednotlivých politických zoskupení pred voľbami do Európskeho parlamentu, viedla k posilneniu pozície Parlamentu a následnej politizácii Komisie. Nový predseda Komisie tak pochádza z najsilnejšieho politického zoskupenia v Európskom parlamente, ktoré s jeho kandidatúrou vstupovalo i do predvolebnej kampane. Voliči mohli prvýkrát v histórii priamo rozhodnúť o možnej hlave európskej exekutívy. Práca si stanovuje štyri čiastkové hypotézy, pričom sa zameriava na tri hlavné oblasti, ktoré mohli byť ovplyvnené politizáciou, a to vnímanie verejnej mienky zo strany Komisie, navýšenie dôležitosti politickej afiliácie jednotlivých komisárov, ale i celého Kolégia a zmenu jeho vnútorného zloženia, resp. zdôrazňovanie politických skúseností pri výbere a obsadzovaní postov komisárov. Na základe analýzy jednotlivých hypotéz je možné vysledovať istý pozitívny trend vo vnímaní verejnej mienky ako i náznak politického prideľovania portfólií medzi jednotlivých komisárov. Naopak, zvýšená miera politickej afiliácie Komisií, ale ani zmenená vnútorná kompozícia Kolégia neboli potvrdené. Najväčším prínosom práce sa tak stáva určenie trendov, na ktoré by...
|
|
|
Legislativní proces v Evropské unii: Evropská občanská iniciativa
Houda, Ondřej ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce je teoreticky ukotvena v přístupu víceúrovňového vládnutí a předpokladu racionality aktérů. S použitím metody rozboru procesu se snaží odhalit legislativní proces v Evropské unii. Jedná se o jednopřípadovou studii a jako případ bylo zvoleno vyjednávání o nařízení o evropské občanské iniciativě. Do vyjednávání se zapojila celá řada aktérů, přičemž práce se věnuje těm nejvýznamnějším z nich - Evropské komisi, Radě, Evropskému parlamentu, zájmovým organizacím a národním parlamentům. Práce předpokládala, že všichni aktéři budou v procesu prosazovat svoje zájmy, které budou založeny na racionalitě aktéra. Tento předpoklad se podařilo prokázat, i když úspěšnost aktérů byla rozdílná. Jako nejúspěšnější můžeme považovat Evropský parlament, který obhajoval zájmy jednotlivců, a Radu, která zcela zjevně prosazovala zájmy vlád členských států (zejména v otázkách snížení administrativní zátěže). Zájmové organizace sice vymezily své postoje jasně, nicméně Komise jejich názory při tvorbě nařízení příliš v potaz nevzala. Naopak v rozporu s předpokladem byl postoj národních parlamentů. Ačkoli tato práce očekávala jejich přímé zapojení do procesu, nic takového se neprokázalo. Pouze malá část z nich se zapojila do konzultační procedury a výměna materiálů v databázi IPEX mezi parlamenty byla minimální.
|
|
|
Politicising EU Leadership Selection: Explaining the Success and Failure of the Spitzenkandidaten Procedure from the perspective of Postfunctionalism
Graf, Nikolaus Amadeus Ferdinand Maria ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Shaev, Brian (oponent)
EN With the changes in the Lisbon treaty, the party groups of the European Parliament unilaterally introduced the Spitzenkandidaten procedure, nominating lead candidates for the office of the President of the European Commission for the European elections of 2014. After its arguable success in 2014, when Jean-Claude Juncker became President of the Commission, the procedure then failed in 2019, when the national leaders in the European Council selected Ursula von der Leyen as Commission President. She had not stood as a lead candidate of her party family during the election. Considering the circumstances, the following question presents itself: Why did the Spitzenkandidaten procedure seemingly fail in 2019, when it was already successful in 2014? This thesis attempts to answer this question by formulating an argument on the basis of Postfunctionalism that domestic politicisation of the topic lead to constraining dissensus at the EU level, which resulted in the rejection of the Spitzenkandidaten procedure. The thesis tests the existence of domestic politicisation on the basis of discourse analysis of the election campaigns of significant political actors in France during the European elections of 2014 and 2019. The analysis results in the conclusion that there was no significant politicisation of...
|
|
|
From Brussels with love? Data Analysis of Social Media usage by Czech Members of the European Parliament
Vanka, Boris ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Ullrichová, Eliška (oponent)
Populismus roste v celé Evropě i ve světě. Výzkumy ukazují, že zejména v Evropském parlamentu v posledních desetiletích roste počet populistických politiků. Stejně tak je na vzestupu využívání sociálních médií, které využívají zejména politici tohoto typu, kteří šíří svá poselství a využívají k tomu emocionalitu a negativitu. Vzhledem k tomu, že literatura naznačila, že populisté jsou obzvláště aktivní, efektivní a sledovaní, byl tento výzkum zaměřen na analýzu vztahu mezi mírou populismu a jeho vlivem na tři proměnné poslanců Evropského parlamentu zvolených za Českou republiku. K vyhodnocení takového vztahu byla využita data z Facebooku (příspěvky na stránce, interakce uživatelů a počty sledujících), která umožnila ověřit definované hypotézy a odpovědět na výzkumnou otázku. Jako širší rámec byla použita explorační datová analýza, zatímco Pearsonův korelační koeficient byt posloužit jako nástroj pro výpočet korelace. Škála nezávislé proměnné (míra populismu) tedy vycházela z údajů o českých politických stranách, které se odrážejí v anti-elitářství, přítomnost tématu korupce, protekcionismu a nacionalismu. Závislé proměnné vycházely z aktivity, efektivity a získávání stoupenců. Pro zvýšení důvěryhodnosti výzkumu byl navíc proveden test statistické významnosti. Výsledky analýzy ukázaly, že míra...
|
|
|
Komunikace Evropského parlamentu a její vliv na demokracii v České republice
Hrabětová, Magdaléna ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Cílem diplomové práce je koherentně sjednotit fungující komunikační strategie a nástroje Evropského parlamentu do jedné akademické práce. Dále přiblížit fungování jednotlivých institucí Evropské unie a představit důležité pojmy, které propojují komunikaci s demokracií. V praktické části pak budeme za pomoci teoretických znalostí a kvalitativního výzkumu získávat komplexní vhled do komunikace jednotlivých českých europoslanců s občany, hodnotit efektivnost komunikace EP a zjišťovat její dopady na demokracii v České republice.
|
|
|
From Brussels with love? Data Analysis of Social Media usage by Czech Members of the European Parliament
Vanka, Boris ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Ullrichová, Eliška (oponent)
Ústředním tématem této práce bylo hlubší porozumění komunikaci na sociálních sítích ze strany europoslanců zvolených za Českou republiku mezi lety 2020 až 2022. Autor se rozhodl provést tento výzkum, jelikož europoslanci mají ve svých rukou značný vliv (faktický v rámci legislativního procesu, stejně jako svou autoritu při spoluvytváření názorů ve společnosti), přičemž akademické studie na podobné téma chyběly, což vytvořilo prostor pro tuto diplomovou práci. Výzkumníci z řad politologů se v minulosti zaměřovali především na kvalitativní rozměr online komunikace (analýza textů) a to většinou pouze na jednu z platforem (ve většině případů Twitter). Takový přístup sice mohl odhalit sentiment uživatelů, ale mnohem obtížněji poukazoval na dlouhodo Twitteru a Instagramu prostřednictvím online nástroje (Zoomsphere), a to převážně od lídrů který se skládala z devíti kroků. Po vyhodnocení cíle výzkumu bylo třeba data identifikovat, shromáždit, extrahovat, vyčistit, agregovat, analyzovat a nakonec vizualizovat. Po dokončení tohoto procesu byla data porovnána s dalšími proměnnými, mezi něž patřil věk europoslanců, délka mandátu, počet vystoupení na plenárních zasedáních, výkon politické strany, za kterou byli europoslanci zvoleni, ale i přítomnost v tradičních médiích (televize, rozhlas, online média a noviny). Kromě...
|
|
|
Vnitřní struktura eurostran po roce 2004
Kuznická, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá závislost a vztah mezi eurostranami a frakcemi Evropského parlamentu a eurostranami a národními stranami. Výzkum konkrétně probíhá na pěti eurostranách: Evropské lidové straně (EPP), Evropské sociálnědemokratické straně (PES), Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), Evropské straně zelených (EGP) a Straně evropské levice (PEL) v období 2004-2013 a soustředí se na tři oblasti: financování eurostran, vedení eurostran a autonomii při rozhodování. Práce dochází k několika závěrům. V otázce financování dochází po roce 2004, kdy vešlo v platnost Nařízení č.2004/2003 upravující financování eurostran, k osamostatnění eurostran na frakcích Evropského parlamentu a částečně i národních stranách, zároveň eurostrany disponují stále většími prostředky. Na druhou stranu jak je ukázáno na příkladu nominace a následné volby takzvaných Spitzenkandidátů, tedy kandidátů na předsedu Evropské komise, do rozhodovacího procesu jsou stále zapojeny všechny tři zmíněné složky, míra hierarchizace je přitom podobná hierarchizací členských stran eurostran. Práce také upozorňuje na značné personální propojení frakcí Evropského parlamentu a nejvyšších pozic v eurostranách a poukazuje na vztah mezi stářím a tedy i mírou institucionalizace eurostran a postavení frakcí v jejich orgánech.
|
host ::
RSS.